Temný rytíř (The Dark Knight) – obrození Hollywoodu

Poslední roky mě kino nějak neláká – nabídka filmů je (řekněme) nezajímavá, když už jsem na něco do kina zašel (Max Payne a jiné), nebylo to jako kdysi na Pánu prstenů. Možná i proto se mě nijak nedotkl Nolanův remake Batmana – Batman začíná (2005) a Temný rytíř (2008) – i když jsem ho o Vánocích viděl na pultech všech možných obchodů, v mé DVD kolekci nezakotvil – přecijen jsem víc věřil původnímu Burtonovu zpracování z konce 80. let.

Prima mi otevřela oči

Shodou okolností dávali na Primě nedávno první novodobý remake – Batman začíná, a tak jsem si řekl, že ho zkusím a uvidíme, jak se mi zalíbí. Řeknu to hned – Batman začíná se mi líbil. Své v tom udělalo mnoho faktorů – jednak nejsem náročný filmový divák (spíš ten klasický hollywoodský), za další mám z dětství Batmana rád (hlavně toho Burtonova s Michaelem Keatonem v hlavní roli) a do třetice všeho dobrého – herecké obsazení Nolanova “netopýřího muže” mě velice zaujalo (Christian Bale se mi líbil už v Dokonalém triku, Michael Caine rovněž, no a Morgan Freeman a Liam Neeson byli jasná volba).

Vcelku na mě nový Batman působil jako velmi slušný film, určitě minimálně tak dobrý jako ten původní, osobně mi přišel ale podstatně lepší. Chris Nolan pojal celou látku i příběh daleko moderněji, ale hlavně realističtěji – už to prostě není tak, že se na scéně objeví černý chlapík s gumovým oblečkem, maskou s rohy a vlajícím pláštěm, co to všem banditům nandá a pak v klidu pokračuje ve svém snobském životě, aniž by kdokoliv věděl, kde se vzal, proč to dělá, jak přišel ke svým super Bat-věcem. Naopak – Batman začíná vysvětlí každou drobnost – kde se Bruce Wayne naučil bojovat, kde vzal své Bat-vybavení, jak to vybavení funguje… Vše je vysvětleno, sice zpola lacině, ale je. Film končí informací, že se na scéně objevil padouch, co po sobě zanechává žolíkové karty… Je jasné, že bylo nutné sehnat DVD s pokračováním…

Šáša v manéži

Temný rytíř navazuje přesně v tento okamžik. O čem film je, je tedy jasné – Batman versus Joker. Na tom by samozřejmě nebylo nic nečekaného nebo – při znalosti Batmana – zajímavého. Tenhle prvek právě dodává Chris Nolan se svým esem (žolíkem?) v rukávu – Heathem Ledgerem, který hraje vyšinutého Jokera (po natáčení zemřel, za Jokera dostal Oscara), na nějž se celý film zaměřuje. Ledgerovo podání “klauna” je tak úchvatné a dokonalé, že zastiňuje jakoukoli jinou postavu ve filmu, Batmana především – tady se setkáváme s podobným pojetím jako v původním Batman se vrací, kde byla situace obdobná – vedlejší postavy Batmana odsunuly do pozadí zájmu.

Why so serious?

S průměrným scénářem bychom už teď měli nadprůměrný hollywoodský film – to Nolanovi ale stále nestačilo, a tak vyrukoval s neuvěřitelně nabitým dějem podtrženým naprostou brutalitou, inteligencí, šílenstvím a vypočítavostí Jokera, který své kruté kousky velice rád prokládá ke své postavě příhodnými vtípky. Jeden za všechny: “Co tě nezabije, to tě prostě… zešílí!”

Temný rytíř je nadprůměrně dlouhý film – téměř 2,5 hodiny, který vás ale prostě nudit nebude ani vteřinu. Příběh (a v neposlední řadě šílená krutost Jokera) je stále o krok před divákem, stále vás bude překvapovat, až se přistihnete, jak kroutíte hlavou a říkáte si: “To snad už není možný!” Co je na tom ale nejhorší? Děj nekolísá, je tu pouze jeden 2,5 hodiny dlouhý vrchol, který se ještě ke všemu stupňuje. V první vteřině filmu se probudíte na horské dráze, která je už dávno rozjetá a začíná střemhlavě letět z kopce.

Jedna zajímavost – minimálně jednou během filmu si budete myslet, že už končí…

Ozvučení

Hutnému ději sekunduje velmi jednoduchá, o to však efektnější hudba. Celkově ozvučení jednoznačně chválím – je tam, kde být má a naopak není, kde nemá. Zvukaři použili zajímavé, avšak známé triky – před zásadními akcemi se úplně zastaví zvuk, načež vypukne šílené peklo; části, kde jde o každou vteřinu, vás kromě děje ještě masírují zvukem tikání; lahůdka pak jsou scény, kdy se Joker předvádí – jeho vyšinutí umocňuje velmi nelibozvučná a zesilující se hra violoncella, která scénám dodává ten pravý bláznivý šmrnc.

Český dabing

Film jsem viděl jak v angličtině, tak s českým ozvučením. Nebudu zastírat, že originální znění je nejlepší, především si v něm vychutnáte Ledgerova Jokera tak, jak opravdu zní, což je opravdu zážitek. Na druhou stranu musím ale uznat, že český dabing nenechali tvůrci náhodě, a tak je opravdu dobrý – vybraný dabér “klauna” naštěstí nezklamal, čehož jsem se bál. Takže za mě dávám jedničku.

Jednou nestačí…

Já viděl za tento víkend film třikrát, celkem čtyřikrát. Doporučuji ho zhlédnout aspoň dvakrát, protože napoprvé budete tak šokovaní, že spoustu drobností úplně přehlédnete. Druhá štace už sice nebude tak překvapivá jako první zhlédnutí – co bych za to dal moci film vidět znovu poprvé (!) – zato si vychutnáte to ostatní.

Co na to Matěj?

Pro mě nejlepší film za posledních 5 let!