TS Bohemia versus Mironet v Hradci Králové (aktualizováno 26.3.2009)

Přestože v drtivé většině případů nakupuju počítače (a mobily) v internetových obchodech, čas od času je prostě rozumnější něco koupit přímo v kamenné prodejně. Pokud pomineme ty v malých městech, v jejichž případě opravdu prakticky nemá smysl řešit, kde onu drobnost koupíme, protože jsou všechny téměř stejně drahé, zbudou na větší záležitosti jen ty ve městech větších.

Praha je sice ideální, ale v mém případě je trošku z ruky. U nás připadá v úvahu jedině Hradec Králové, který ovšem možnosti nabízí celkem slušné. Rád jsem nakupoval v TS Bohemia (Barbone), ledacos se ale změnilo poté, co jsem objevil Mironet – vím, je to dlouho zavedená společnost, nicméně vždycky jsem žil v domnění, že je poměrně drahá (co si pamatuju, opravdu bývala), ale konkurence se postarala, a tak je cenově snad ještě výhodnější než TS Bohemia či Czech Computer (často poráží i Alzu).

TS Bohemia vs. Mironet HK (aktualizováno)

Tak jsem se rozhodl popsat mé zkušenosti s těmito dvěma obchody a zprostředkovat tak potenciálním nakupujícím mé poznatky…

 

Umístění: Nepříliš dobré, nicméně ne úplně z ruky – naproti fakultní nemocnici mezi školami v ulici 17. listopadu. Špatně se u obchodu parkuje.	Umístění: Relativně dobré – nedaleko bývalého autobusového nádraží “Koruna”, rovněž i nedaleko současného nádraží, poblíž malého Tesca, ČSOB či GESu – ulice Habrmanova. Špatně se u obchodu parkuje.
Obchod: Relativně prostorný, dobře vybavený i vyzdobený – zevnitř vypadá rozhodně lépe než při pohledu zvenčí. Pozitivně hodnotím velkou reklamu viditelnou ze silnice.	Obchod: Velmi malý obchůdek, nicméně útulný a čistý, s decentní výstavkou uvnitř (když ovšem není navezené zboží, které pak v kartonových krabicích zabírá půlku obchodu), hezký i na pohled zvenčí. Bohužel však velmi málo značený.
Obsluha: Mladá, ale pomalá, unylá, bez většího zájmu, nekomunikativní. Uzavření splátek trvalo zhruba 45 minut. Obměněná, mladá, komunikativní, vstřícná a profesionální.	Obsluha: Starší, leč vstřícná, komunikativní, zábavná, z mého úhlu profesionální. Uzavření splátek trvalo zhruba 10 minut.
Ceny: Velmi dobré, poskytují i studentskou slevu (pro držitele ISIC).	Ceny: Velmi dobré, poskytují i studentskou slevu (pro držitele ISIC).

Co na to Matěj?

Mně osobně vychází podstatně lépe Mironet, především díky obsluze – mám prostě rád slušné, ochotné a profesionální jednání. Změnou “osazenstva” v TS Bohemii se ledacos změnilo, teď už si proto opět zajedu radši tam.

Reklamy

14 denní lhůta na vrácení zboží bez udání důvodu

Od 14. září roku 2000 platí (pro spotřebitele) úžasný ochranný zákon, který praví, že při nákupu přes internet máte právo vrátit nepoškozené (tzn. znovu prodatelné) zboží do 14 dnů prodejci, a to bez jakéhokoliv důvodu a s náhradou v plné výši. Spousta lidí (a obchodníků, bohužel) neví, co tento paragraf doopravdy říká, proto bych své zkušenosti a znalosti rád šířil dál jako osvětu.

Proč tenhle zákon?

Inu, je to jednoduché – pár moudrých hlav se sešlo, že budou chránit zákazníka nakupujícího přes internet (teleshopping, zásilkové služby a podobně). Není to náhoda, že těchto pár moudrých hlav se sešlo právě v naší české demokratické republice! Dále, tedy… Původní podstata zřejmě byla právě ochrana zákazníka. Je jasné, že při nákupu přes internet není možné zboží předem vyzkoušet, osahat si ho nebo alespoň vizuálně "přeměřit". Zákazník by si tedy náhodou objednal jinou velikost bot (a přiznejme si to – při dnešním číslování, kdy co firma, to jiná velikost, to opravdu nemusí být chyba zákazníka ani prodejce). Co teď? Musel by se spolehnout na libovůli prodejce, že mu boty vymění. Co se ale stane, když máme nový zákon? Je tu možnost boty v původním stavu bez udání důvodu do 14 dnů vrátit a získat zpět své peníze (popř. vyměnit a podobně). To vše samozřejmě "ocejchované" naším právním řádem.

Co na to zákazník?

Ten je samozřejmě spokojen. Nicméně přibývá vychcánků, kteří zákona jednoznačně zneužívají, leč zcela v jeho souladu. Prostě objednají třeba mobil, po týdnu zjistí, že to prostě není ono, a tak ho pošlou zpět a chtějí své peníze zpět. Tak samozřejmě zákon zamýšlen nebyl – v kamenném obchodě byste s tímhle taky neuspěli. Internetový prodejce ale musí sklapnout podpatky, mobil vzít, peníze vrátit a pak ho prodat jako bazarový kousek nebo se slevou. Jelikož marže v těchto oblastech jsou minimální (jednotky procent), na prodeji telefonu silně tratí. V lepším případě několik stovek, u dražšího telefonu střední třídy to jde i do tisíc.

Osobní odběr zboží

Spousta obchodníků (i zákazníků) si myslí, že osobním odběrem zboží právo zaniká. Není to pravda a nenechte se nikde takhle napálit! Předmětem zákona není předání zboží, ale uzavření kupní smlouvy. Pokud proběhne po telefonu, po internetu… prostě prostředkem komunikace na dálku, 14 denní lhůta platí a máte na ni plné právo, ať se to komukoliv líbí nebo ne.

Co na to Matěj?

Hlavně ale nebuďte vychcánkové!