50.000…

Normální

cake.decorated.celebration.gallery

No, tak se mi to včera konečně povedlo – krásných 50.000 přístupů. Sice pořád nevím za co, ale jsem rád, že ke mně lidi většinou nezabloudí skrze nesmyslné výsledky vyhledávání na Seznamu, naopak opravdu proto, že vědí, co hledají a můj blog jim na to někdy i odpoví.

Díky všem!

P.S.: A hezké svátky!

Reklamy

35.000 (díky ThinkPadu!)

Normální

Tak už i já se přidávám do klubu těch šťastných, kteří zaznamenali 35.000 unikátních návštěv na svém blogu. Stalo se tak dnes a velkou zásluhu na tom určitě má tento článek. Party

Býval bych rád slavil 30.000, ale ty jsem zaspal, tak aspoň těch pětatřicet, no…

20 000

Normální

Tak a je to tu! Mám za rok tolik přístupů jako RH za den! Oslavuji do strhání těla, gratulace přijímám s notným zvýšením ega.

Zajímavost:
22.1.2009 jsem měl 10 000 přístupů, 22.4.2009 mám 20 000… Předtím trvala ta “desetitisícovka” skoro rok, teď to byly (téměř přesně) 3 měsíce. Dvacetitisící přístup zaznamenán dnes (22.4.2009) v 14:18:04, proklik byl na jeden ze článků “Touch Diamond – aplikace, které musíte mít”.

10 000

Normální

Dnes (22.1.2009) v 12:13:23 můj “blog” zaznamenal desetitisící (10 000) přístup. Děkuji všem za návštěvy, budu se i nadále snažit psát ptákoviny se zajímavými nadpisy, které dobývají Google a Seznam smile_wink!

Malá statistika

  • Existence blogu: 314 dnů / 45 týdnů
  • Průměrný počet návštěv za den: 32

Co dál?

Teď chci zvýšit návštěvnost na 12 000 denně a blog za půl milionu prodat.

PF 2009

Normální

Fireworks I já se přidávám k ostatním, tedy i já popřeji všem lidem, které znám či těm, kteří znají mě, nebo pro mě za mě i těm, kteří si tenhle příspěvek jen náhodou mezi tou spoustou na celém internetu přečetli, co nejlepší nadcházející rok 2009 – abyste byli šťastní, aby všechno špatné, co se stalo letos, v novém roce znamenalo jenom mávnutí ruky a pousmání, abyste byli zdraví, ale hlavně – abyste měli štěstí, protože nejenže je to “muška jen zlatá”, nejenže “když je unavený, sedne i na vola”, ale hlavně proto, že i na Titanicu byli všichni zdraví, jen trocha toho štěstí se nedostávala.

P.S.: Zpráva pro ty, kteří mě často vídají online v Messengeru – budu se snažit obměňovat informace o poslouchané skladbě – už jsem si sehnal další songy od Johnnyho Cashe smile_wink!

Hulán = Topolánkovo internetové alter ego?

Normální

Když si tak poslední dobou pročítám blog Radka Hulána (ano, i on má svá světlá období, tedy období, kdy mě jeho kontroverzní názory v blogu MyEgo.cz tolik neuráží nebo nepřijdou naprosto stupidní), zjišťuji, že Radek Hulán je pravděpodobně Mirek Topolánek. Že by umělecké jméno? Nevím. Tak či onak, přestože mnozí se na pravou totožnost Radka Hulána snažili přijít (někteří došli dokonce ke zjištění, že buď vůbec neexistuje, nebo je výplodem skupiny lidí, která pod tímto pseudonymem páchá svá internetová zvěrstva), já ji však zřejmě objevil.

Jak jsem k tomuto objevu došel? Je to jednoduché – Radek se poslední dobou rozplýval nad úžasným třicetipalcovým LCD monitorem Dell s úžasným S-IPS panelem (a to už je něco, dámy a pánové, žádný trapný, barevně nevěrný, ale především laciný TN panel, na který je zřejmě nemožné se pouhým okem podívat, protože z člověka Radkovy nátury vylétává neúplně strávená snídaně). Poté následovala krátká epizodka s in-ear sluchátky, která nedávno objevil, ale tu bych nepovažoval za nikterak důležitou, protože je to pouze doznívající úžas nad přehrávačem Zune 80GB. I když, do karet mi i toto zjištění hraje. Druhou epizodkou, než se vrátíme opět k třicetipalcovému gigantovi, byl výběr kompaktní zrcadlovky, kterou taktéž Radek absolvoval úspěšně. Dell se však ozval znovu a stal se nyní víkendovým tématem číslo jedna – na panelu se objevilo prosvítání bílého podsvětlení (pro Boha, hlavně tomu neříkejte česky, správně je to backlight bleeding) na celých cca 2,5cm2. Nicméně nebudu to bagatelizovat, jedná se o závažný problém. Radek se samozřejmě rozhodl reklamovat, protože (a teď se opravdu držte) si k monitoru dokoupil tříletý balíček záruky, který zahrnuje i výměnu kusu za kus příští pracovní den. A věřte nebo ne, firma splnila, co deklaruje a Radek se tak divil, tak byl šťastný a celý z tohoto fenomenálního aktu rozjařený, že z toho nechal potěšit se i nás svým příspěvkem na blogu.

Stále jsem se ale nedostal k tomu, proč je Radek zřejmě Mirek. Četli jste deník Mirka Topolánka (pravděpodobně s rozumem v koncích), když byl provádět řitní alpinismus u pana prezidenta Bushe, který si na něj udělal dvakrát tolik času, než na ostatní "obyčejné" státníky? Kde se pan premiér rozplýval nad rozlehlostí, krásou a volností krásné země tam kdesi za mlhami Atlantského oceánu – o zemi svobodných a zemi statečných (jak se zpívá v americké státní hymně)? Pak asi chápete… jak Radek, tak i Mirek jsou v podstatě malí puberťáci (pravda ale je, že už ne uhrovití, jak by mohl namítnout Radek), kteří si plní své životní sny. Pro někoho to je být popelářem či dostat dřevěné chodítko, pro jiného projet se kabrioletem po USA a pro dalšího zase nákup největšího monitoru a využívání jeho nadstandardních záručních služeb. A možná jsou oba podobní i v tom, že se často mýlí (Mirku, John Lennon není Američan; Radku, Linux je vážně normální operační systém)…

Úvod

Normální

Každý má dnes blog, já ne. V podstatě by se dalo říct, že ho nemám ani teď, protože nepředpokládám, že nějaké příspěvky budu v nějaké hojnější míře přidávat, ale tak či onak – třeba se tu někdy něco objeví a kdo ví, třeba "můj prostor" jednou otevřu k nahlédnutí všem. Zatím ale ne! J