Aktualizace Google Calendar Sync – chyba přihlašování
Google nedávno vydal aktualizaci 0.9.4.0/0.9.4.1 své utility Google Calendar Sync, která synchronizuje kalendář Google s tím ve vašem Outlooku (vzhledem k tomu, že kvůli “práci” často přecházím mezi počítači, všechny možné synchronizace rád a často používám). Nově přibyla podpora pro 64bitovou verzi Outlooku 2010. Jenže vývojáři se v aktualizované verzi dopustili určité chyby, a tak se může objevit chyba s přihlašováním – přihlašovací dialog prostě neuloží zadané údaje, což není možné nijak obejít.
Kde je chyba?
Pravděpodobně Google zapomněl na podporu uživatelských účtů, ve kterých se vyskytují speciální znaky, případně diakritika (takže takový uživatel “Matěj” je velký problém). Ostatní by ale na problém zřejmě narazit neměli.
Řešení
Prozatím je řešením pouze zůstat na starší verzi 0.9.3.6 a jakékoliv pokusy o aktualizaci Calendar Syncu zatrhnout. Jenže kde starší verzi sehnat? Řešení na diskusních fórech Google vytvořil Richard Kořínek, který prostě na web nahrál tuto starší verzi (více zde).
Speckie v češtině (aktualizováno)
Speckie, poměrně nový, malý doplněk pro Internet Explorer (psal jsem o něm) přidávající funkci kontroly pravopisu podobně, jako jsme ji znali např. z IE7Pro (či všech ostatních prohlížečů kromě IE), se kromě nové finální verze 1.7.0 dočkal české lokalizace (ano, vím, nebylo to až tak nutné u těch několika řádků textu), kterou jsem – podobně jako u A-Patche – dělal já (musím si trošku načechrat pírka 
).
Lokalizace je v pořádku ovšem v překladu nastavení (dostupné přes about:Speckie či skrze menu Nástroje) došlo k pár (slovy dvěma) drobným překlepům, ale hlavně špatné diakritice kvůli kódování (viditelné u položky “Přidat do slovníku” v menu a v celé sekci nastavení (viz. výše). Překlad jsem již aktualizoval a připomínky poslal autorovi doplňku.
Aktualizace 30.3.2011: Komunikoval jsem s autorem doplňku, problém byl skutečně jen v kódování, v další verzi bude už přiložena finální čeština bez překlepů a špatného kódování.
Kontrola pravopisu na Internet Exploreru 9
Stejně jako spousta dalších lidí jsem celkem nedočkavě čekal na novou, devátou verzi Microsoft Internet Exploreru. Přestože jsem zpočátku byl velmi skeptický (prohlížeč se mi prostě nelíbil), dnes po nějaké době používání RC verze (a následném nasazení RTM) si už návrat zpět k osmé, nebo (nedej Bože) sedmé verzi, představit neumím.
Chybějící funkce v IE
U Internet Exploreru mi ale vždy chyběla funkce, kterou ostatní prohlížeče celkem běžně nabízejí – kontrolu pravopisu v textových polích na webu. V případě minulých verzí 7 a 8 bylo řešení jednoduché – doplněk IE7Pro (jehož vývoj je očividně na bodě mrazu, s čímž byl ale problém už u IE8), který však kromě “spellchecku” přidal také správce stahování, různé blokování reklam (obě funkce nový IE9 obsahuje) a další zajímavé možnosti. Já osobně jsem jej používal výhradně pro tu kontrolu pravopisu.
IE7Pro si s IE9 nerozumí
Jenže ouha, IE7Pro si s IE9 nerozumí, a tak jsem se dal do hledání. Úplnou náhodou jsem na jednom fóru našel malou aplikaci (doplněk) Speckie, která kontrolu pravopisu do Internet Exploreru přidává, nově umí i IE9 (od verze 1.6 bezchybně). Aplikaci používám dva dny a jsem velice spokojený; nehledě na to, že tvůrce aplikaci stále vyvíjí a opravuje chyby; podle všeho je (zatím) velmi aktivní, sbírá zpětnou vazbu a rychle opravuje chyby a přidává funkce.
Windows 7 & automatické spouštění počítače uprostřed noci
Možná se vám stalo, že se vám pravidelně uprostřed noci (obvykle kolem 3:00 ráno) probouzí počítač či notebook. Vím, že se jedná o známý problém a setkal jsem se s ním už mnohokrát. Ale že problém nebude vyřešený ani na některých instalacích Windows 7, jsem si nemyslel. A tak pro ty, kteří nevědí, kde je problém, přináším vysvětlení a návod, jak se problému zbavit.
Pozn.: Problém se týká pouze edicí Windows 7, které obsahují nadstavbu Windows Media Center, tedy Home Premium, Professional, Enterprise a Ultimate.
Za všechno může Media Center!
Viníkem problému je rozhraní Windows Media Center, které v sobě integruje také aktualizační službu, která má za úkol pravidelně stahovat aktualizace databáze tohoto programu (aktuální seznam TV kanálů apod.). Problém však je, že služba si vytvoří v Plánovači úloh záznam, který však má povoleno “probouzet počítač”.
Řešení
Logickým řešením je zakázat automatické aktualizace v nastavení Windows Media Center. To provedete takto:
- Spusťte Windows Media Center.
- Přejděte v hlavní nabídce k poslední možnosti "Úkoly”, jejíž první položka je právě “Nastavení”.
- V Nastavení vyberte “Obecné”, kde otevřete nabídku “Možnosti automatického stahování”.
- Automatické aktualizace vypněte a nastavení uložte.
Problém ovšem je, že toto ne vždy pomůže (mně nepomohlo, i když některým ano). Jistější metodou se zachováním aktualizací je úprava záznamu mceupdate_scheduled v Plánovači úloh.
- Spusťte Plánovač úloh (Nástroje pro správu).
- Přejděte do Knihovna plánovače úloh\Microsoft\Windows\Media Center.
- Zde najdete úlohu “mceupdate_scheduled”. Tu dvojklikem otevřete a v záložce “Podmínky” zrušte označení “Ke spuštění úlohy probudit počítač”. Potvrďte OK.
Nyní by se aktualizace měly běžně provádět, jen kvůli nim nebude probouzen počítač, program naopak počká, až počítač zapnete sami a pak si aktualizace stáhne automaticky.
Webové kamery v noteboocích
Po mnoha zkušenostech s webkamerami v noteboocích (ať už v těch nových, nebo starších) jsem se rozhodl napsat jen takové krátké pojednání sem na blog o tom, jak i v oblasti webových kamer výrobci nahánějí masy na vysoká čísla – 0,3 MPx, co to je? To už nikdo nechce! 1,2 MPx? To už je lepší, ale stejně slabota. To takové 2, nebo dokonce 3 MPx, to je teprve nářez! No uznejte, já sám nemůžu z hlavy ani spočítat, kolikrát denně svou 3 MPx webkameru využívám! Vlastně můžu – číslo se průměrně s přibývajícím časem limitně blíží nule 
.
Než cokoliv začnu psát, rád bych se omluvil (i když si to málokdo přečte, aspoň těch pár jednotlivců bude vědět, co jsem zač a předá tuto informaci rychle dál). Za co se chci omluvit? Pro test webových kamer ve svých recenzích jsem používal utilitu BooruWebCam, která mi svými schopnostmi bohatě stačila (i když to není software přímo k tomuto účelu, byl první, který jsem našel a posloužil dobře). Z ní jsem také čerpal informace o rozlišení kamer. Jenže to bych nesměl nedávno přijít na to, že je software omezený pouze na rozlišení 640 x 480 bodů (0,3 MPx), a tak jsem u všech kamer udával v popisu toto rozlišení. Inu, “my bad”, omlouvám se, je mi to líto a stud mi nedá spát, ale už se to snad nestane!
Jak je to s těmi pixely?
A teď zpět k webkamerám. Nejpoužívanější rozlišení je samozřejmě mých prokletých 640 x 480 bodů, protože je opravdu málo lidí, kteří – i když to Skype podporuje – komunikují v HD (vyšší nároky na propustnost sítě, zvlášť, když upload většiny z nás dosahuje jen ubohých 128 kB/s). V tomto rozlišení nebudete mít s žádnou notebookovou kamerou problém, vše poběží, jak má.
Ovšem obdařil-li nás výrobce notebooku kamerou s ultra rozlišením, které už dosahuje jednotek megapixelů, může nás popadnout nutkání vysoké rozlišení vyzkoušet. Asi vás zklamu – obraz jako z domácí zrcadlovky vážně nečekejte. Jednak, webové kamery mají opravdu malé čipy, malé nekvalitní čočky, obvykle mizerné barvy a citlivost na světlo (i když v dnešní době se už alespoň ta světlocitlivost zlepšila), a tak bude ve vysokém rozlišení obraz více či méně “rozplizlý”. Ono je třeba si taky uvědomit, že velkou část rozlišení tvoří bohužel interpolace.
Posledním problémem, který u vysokých rozlišení webkamer nastává, je pomalá odezva. Ať už důsledkem interpolace, nebo pomalého zpracování dat, obraz webových kamer s vysokým rozlišením je pomalý, obvykle dokonce trhaný. Ve zhoršených světelných podmínkách, kde se zpomalují prostě všechny kamery a fotoaparáty, je rychlost obrazu tristní i na nízkých rozlišeních, dokážete si proto asi představit, jak to vypadá v rozlišení vysokém…
Závěr…
Proto dejte na mou radu – přestože většina z vás webkamery neřeší, doporučím i těm, kteří se na ně zaměřují, aby je řešit přestali taky. Vysoké rozlišení vám nedá žádnou výhodu, dokonce není ani předzvěstí kvality obrazu.
Kdo bez zobrazování titulků identifikuje všechny zde vystavené webové kamery (resp. notebooky), vyhrává titul znalce notebookových webkamer! 
HP ProBook 6555b podruhé – video (kvalita zpracování)
Už minule jsem se věnoval notebooku HP ProBook 6555b (samozřejmě jsem se mu taky věnoval v recenzi), tentokrát jsem se však rozhodl, že natočím krátké video, jehož hlavním cílem bude reálně představit kvalitu zpracování tohoto notebooku (upozorňuji, že je natáčené pouze fotoaparátem). Tak snad vám přijde vhod…
Přestože nemá velký smysl video nějak zvlášť komentovat, dodám jen, že je na videu dobře vidět, že je 6555b zpracovaný opravdu dobře (video je navíc aplikovatelné i na 6550b, 6545b), kromě Upgrade Bay nikde netrpí prohýbáním, také klávesnice je velmi, velmi pevná (připomněla mi můj ThinkPad R400). Jen víko je “pouze” standardní.
Pokud byste si přáli, přidám sem ještě krátké video porovnávající tento ProBook se jeho de facto jediným, i když ne přímým a o něco levnějším konkurentem Lenovo ThinkPad SL510.
Srovnání s ThinkPadem SL510
Jak jsem zmiňoval, doplňuji srovnání s Lenovo ThinkPadem SL510, etalonem low-end business segmentu, ke kterému se ProBook 6555b cenou velmi silně přibližuje. Srovnání to sice není úplně fér, protože jednak ThinkPad SL510 je low-end business, jednak se momentálně bez operačního systému prodává za magických 10 000 Kč a jednak osazuje dražší komponenty Intel (cena s AMD by jistě byla příjemná).
Ovšem přesto si myslím, že krátké videosrovnání alespoň částečně přiblíží, jaký je mezi různými business třídami rozdíl, resp. co očekávat. HP ProBook 6555b ze srovnání samozřejmě vychází jako vítěz, ovšem ne ve všech ohledech je tím lepším (jak je na videu vidět, z víka displeje v ThinkPadu jsem měl lepší pocit, ovšem ThinkPad má také pohodlnější klávesnici – i když se v levé části při silném tlaku prohýbá; určitě je plusem třítlačítkový TrackPoint a rozměrnější touchpad). 6555b zase přináší díky plastovým a částečně také hořčíkovým výztuhám bytelnější šasi, především ovšem odolné proti prohýbání. Podtrženo, sečteno – oba notebooky patří ve své kategorii k těm nejlepším, v daném finančním rozpětí neuděláte chybu ani s jedním.
HP ProBook 6555b – to nej za 15.000 Kč!
Přestože má recenze v nadpisu zmíněného stroje brzy vyjde na předem známých místech, rád bych se ProBooku 6555b trochu věnoval i tady, protože stojí za to o něm něco napsat co nejdřív. Abych byl upřímný, recenze přichází žalostně pozdě, protože tenhle notebook by teď měl být hitem. Jak to tak ale sleduju, moc se o něm neví a je to škoda…
Jaký je?
HP ProBook 6555b je 15,6" business notebook střední třídy postavený na komponentách AMD, což s sebou přináší jak pozitiva v podobě příjemné ceny, tak negativa ve vyšší spotřebě energie (notebook tak reálně vydrží s šestičlánkovou baterií pouze 3,5 hodiny).
Vzhled a celkový design notebooku je opravdu velmi dobrý – notebook vypadá elegantně a nejednoho uživatele potěší, že i draze. Na druhou stranu si na své přijdou i techničtější typy díky částečně “strojovému” designu. Velice oceňuji kompletně matné provedení. Nejsem si ale jistý, zda nejsou matně stříbrné plochy od HP trochu krátkozraké s ohlédnutím na špinění a odírání.
Kvalita konstrukce je opravdu velmi dobrá – ThinkPadům T ani EliteBookům se samozřejmě rovnat nemůže, ovšem je už na opravdové business úrovni. Víko je sice pouze plastové, ovšem dostatečně pevné. Základna je vyztužená slitinovým rámem, takže je téměř skálopevná.
Zabezpečení je také na profesionální business úrovni díky čtečce otisků prstů napojené na TPM čip s podporou preboot autentizace. Konektivita si taky nezadá s profi kolegy – dokovací konektor, Upgrade Bay, štědrá nabídka portů…
Závěr
HP ProBook 6555b má svá omezení a mouchy (především v nižší výdrži), ovšem uvážíme-li cenu, která se momentálně pohybuje kolem 15.500 Kč s DPH, řadí se pořizovacími náklady do lowend business segmentu, kde ovšem nemá absolutně žádného reálného soupeře – ProBooky S nesahají “béčku” ani po kotníky, ThinkPady SL jej také nepřekonají (horší konstrukce, žádné reálné business zabezpečení, konektivita na úrovni multimediálů; ovšem lepší klávesnice, TrackPoint, trochu pevnější víko, žádné stříbrné plochy), ThinkPady L taky ztrácí (přidávají sice dokovací konektor, DisplayPort a TPM čip, ovšem cenovka už je zhruba o 5.000 Kč vyšší).
Takže má rada v tomto předvánočním, lehce hektickém příspěvku zní: “Telefonujte a objednávejte!” Nic lepšího totiž neseženete! Tedy pokud vás láká kvalita a ne pozlátko a “vysoký” výkon.
Doplnění: Mou recenzi ProBooku 6555b najdete zde.
Adobe CS3 + chyba licencování
Stal se mi nedávno poměrně zajímavý problém s postarší sadou Adobe CS3, která mi dala docela zabrat. Když jsem nutně potřeboval programy této sady použít, vyskočila na mě místo Photoshopu (či jakéhokoliv jiného programu ze sady) zajímavá hláška o chybě licencování a nic nešlo dál…
Přirozeně jsem se nejprve pokusil o kroky popsané zde (ty mi ostatně později doporučila i podpora Adobe), leč nezafungovaly. Pokusil jsem se tedy o klasickou nápravu prostřednictvím reinstalace sady, do čehož jsem se kvůli předchozím peripetiím s licencemi Adobe nechtěl pouštět, ale nic jiného mi nezbylo, jenže ouha…
Odinstalace se na první pohled zdařila, vyzvala mě k restartu, ovšem z nějakého důvodu se pár programů neodebralo (především Dreamweaver), a tak se ani několikrát po sobě nepovedla instalace (o opětovné odinstalaci ani nemluvě).
Pomohl mi naštěstí oficiální čistící skript, který odebere a kompletně vyčistí naprosto vše, co v se počítači v souvislosti s Adobe Creative Suite mohlo nacházet. Ten nakonec pomohl, sada se poté bez problému nainstalovala, aktivovala a zatím pár dní drží (snad vydrží i dál, protože nové studentské ceny Adobe CS5 jsou vyloženě k pláči).
Omluva Aceru za TimelineX & “hliníkové” šasi Pavilionu
Jelikož jsem měl možnost si před určitou dobou osahat a na chvíli vyzkoušet dva velké rivaly nedávné doby (i když stále aktuální), a sice Acer Aspire TimelineX (5820TG, resp. 3820TG) a nový HP Pavilion dv6 (v “hliníkovém” šasi), rád jsem se o informace z této krátké zkušenosti podělil na fóru, kde jsem tvrdil, že má Pavilion pevnější šasi – nevím, jestli jsem nebyl při smyslech, ale ani náhodou! Co se tuhosti konstrukce jsou na tom oba notebooky prakticky stejně – 15" varianty se prohýbají celkem obstojně (leč samozřejmě kvůli nízké tloušťce), 13" modely jsou na tom přirozeně podstatně lépe. Přišlo mi ale, že Pavilion je v oblasti opěrek podstatně měkčí, Acer zase kolem touchpadu.
Hliník se odstěhoval do Humpolce!
Velkým hitem dneška je všechno, co je kovové (nebo kov alespoň imituje). Použití kovu je ale dvousečnou zbraní, ovšem nejprve si uvedeme základní informace – pokud nemá notebook konstrukci stylu Apple MacBook Pro či Lenovo ThinkPad (opravdu kovové šasi), rozhodně se nedá o kovu mluvit jako o faktoru, který zlepšuje tuhost těla – jedná se o běžné plasty, na které je připevněný tenký kovový plíšek (běžně se používá u mobilních telefonů už dlouhou dobu), obvykle z hliníku. Rozum vám asi naznačí, že tím opravdu notebook bytelnější neuděláme, jen “lépe” vypadá a do letáků můžete napsat “luxusní hliníkové šasi”.
Pozitiva to ale samozřejmě má – povrch se hůře škrábe, takže kupříkladu na vnější straně víka displeje vidím hliníkový plíšek rád, zvlášť když jde do rohů. Ovšem kov není možné používat bezmyšlenkovitě a v mnoha směrech se to nevyplácí ani preciznímu Applu či Lenovu – hliník prostě vodí teplo, a to podstatě lépe než plast. Proto se pak ze čtyřjádrového MacBooku Pro stává občas přímotop, obdobně někdy dopadá např. ThinkPad T410s (Lenovo ovšem na rozdíl od Applu naštěstí chápe, že povrch, se kterým se setkává uživatel – tj. hlavně oblast kolem klávesnice – by měl být především plastový: v zimě nestudí, při zátěži nepálí). Nejvíc k vzteku jsou ale kovové, doběla rozpálené opěrky zápěstí 
.
Státní maturity – ano!
V poslední době se v médiích hojně komentují státní maturity, jelikož proběhl jejich zkušební provoz. Samozřejmě se zjistilo pár problémů a chyb, které je nutné vychytat, ovšem chvála Bohu, vypadá to, že státní maturity budou po všech investicích, odkladech a slibech nakonec opravdu zavedeny. Spousta rodičů, učitelů, ale i studentů je ovšem zásadně proti a stále víří negativní diskuse na toto téma. Proč tomu tak je? Jelikož neuplynulo příliš vody od doby, kdy jsem maturoval, a jelikož i já jsem se jedné z prvních zkušebních verzí státních maturit podrobil a reálně mi “hrozilo” její nasazení, zkusím tuto otázku alespoň částečně zodpovědět.
Kterak se snížila kvalita…
Faktu, že se kvalita a náročnost českého školství, ačkoliv stále patří k těm nejlepším, snížila, jsme si asi všimli všichni. Důvod je ovšem prostý – mladá generace (nejenom kvůli snaze rodičů o lepší život svých potomků) postupně zpohodlněla a pohodlní stále, fyzicky pracovat nikdo nechce, a tak začaly průmyslovky a učňáky zet prázdnotou. Vzdělávací ústavy snižují laťky, a to nejenom u přijímačích zkoušek, ale i u zkoušek závěrečných, aby naplnily stavy, získaly státní příspěvky a mohly nadále fungovat. Své ovečky si navíc školy snaží udržet, seč to jde. Žáci, kteří by dřív nemohli pomyslet ani na učňák, dnes studují střední školy (či ještě častěji soukromé střední školy). Namísto klempířů, zedníků, elektrikářů, instalatérů, prodavačů či truhlářů máme často mizerně vystudované maturanty, kteří se bohužel na trhu práce neuplatní, nebo alespoň ne tak, jak doufali. Přitom řemeslníky potřebujeme rok od roku víc a víc.
Pokud si uděláte čas a prohlédnete si požadavky na volná pracovní místa na vývěskách úřadů práce, zjistíte, že dnes bez maturity či alespoň úplného středního vzdělání nemůžete vykonávat téměř nic. Jak jsem ovšem naznačil, je to logické – také zaměstnavatelé dobře vědí, jaký posun ve školství nastal.
Mizerné školy
Státní maturity mají jednu obrovskou moc – jednoznačně určí, co je středoškolským základem a alespoň tuto minimální úroveň znalostí budou vyžadovat; oddělí tedy lidově řečeno “zrno od plev”. K překvapení mému, ale možná i spousty protestujících studentů, nejsou státní maturity nic těžkého – ku příkladu já jsem zkoušel mj. také maturitu z fyziky, předmětu mně naprosto vzdáleného, přesto bych po vyhodnocení výsledků celkem slušně uspěl (tuším, že to bylo kolem 70%). Chodil jsem ovšem na gymnázium. Tento druh škol dopadl mj. v nedávné maturitě nanečisto nejlépe.
Na poli středních škol se ovšem vytvořil určitý parazitující trh, který žije z “mizerných studentů” a v “mizerných školách” těmto dává šanci za úplatu, ovšem také jen za minimální snahu (a v minimální kvalitě 
) vzdělání získat. Mám samozřejmě na mysli všechny ty děsivé soukromé střední školy, zvláště pak soukromé hotelové školy a učňáky, které podle mě tvoří největší odpad našeho školství. Obchodní model funguje, ale morálka je jaksi ta tam – mizerný student si zaplatí v obvykle zbytečném oboru vzdělání a za do očí bijících podmínek (z pohledu studenta státního všeobecného gymnázia) z peněz svých rodičů vystuduje.
(Tím nechci říct, že všechny soukromé školy jsou špatné, naopak – těch špatných je sice hodně, nebál bych se ani říct, že většina, ale třeba jazykové soukromé školy jsou jedinečné.)
Státní maturity jako spasitel?
Ne, netvrdím, že jsou státní maturity všelékem, ovšem stojím si za názorem, že úroveň středních škol je potřeba sjednotit a alespoň částečně vrátit poměry do jistých hranic. Toho nedosáhneme studijními plány ani jinými podobnými pokusy, toho dosáhneme jednotnou “výstupní kontrolou”. Nemáte pocit, že mizerným soukromým hotelovkám, které ve vidině zisku “vyflusávají” jednoho zbytečného absolventa se zkaženým životem za druhým, je už potřeba udělat přítrž? Možná ale právě ti, kteří protestují, s podobnými školami mají co dočinění a právem se bojí o své maturitní vysvědčení…
Neznevýhodňujte stávající studenty!
Zavedení státních maturit má ovšem jednu černou skvrnu, se kterou naprosto nesouhlasím – za žádných okolností není dobře, když se v průběhu hry mění pravidla. Proto mi nepřijde správné aplikovat státní maturity i na studenty, kteří začínali s tím, že budou maturovat “normálně”. Správnou variantou by bylo nechat rozeběhnuté studijní plány dojet tak, jak bylo na začátku určeno a státní maturity zavést až těm novým, začínajícím.
