Proč píšu o počítačích a ne o sobě?

Normální

computer-geek-tattoo Když jsem tak dneska seděl za slunečného a lehce nostalgického poledne u PC, tak jsem se zamyslel nad docela kuriózní záležitostí – drtivá většina příspěvků v mém "blogu" vůbec není o mně. Statisticky to vychází přibližně 9:1 pro témata jako počítače nebo mobily. Není se ale čemu divit. Spousta bloggerů má tu výhodu, že žije zajímavý nebo nějakými zážitky naplněný život (někdo kutí, jiný běhá, další cestuje, jiný do všeho rejpe). U mě to tak není, nebo si aspoň myslím, že ne. Nikdy jsem nebyl takový ten aktivní člověk – nebaví mě jezdit na kole, horská turistika mě vyloženě týrá, sportovat (dá se říct) nemůžu a zájmy, které by překypovaly aktivitou, nemám.

Za další – nerad mluvím o sobě. Ti, co mě znají, si myslí opak; ti, co mě znají dobře a jsou mi blízcí, vědí, že to tak vážně je. Mám vždycky takový vnitřní pocit, že to nikoho nemůže zajímat, přestože (i ze zkušenosti) vím, že to je často naopak. Třeba naprosto nerad mluvím o počítačích, mobilech a letadlech, i když to jsou de facto věci, o kterých vím nejvíc, jenže – koho to zajímá? Já třeba lidi poslouchám docela rád – rád se o nich dozvídám nové věci, o jejich koníčcích, zálibách. Pak se mě ale zeptají oni a já se z odpovědi snažím vybruslit nebo ji tak zkrátím, že to vypadá, jako kdyby mě odpověď obtěžovala. Samozřejmě, že tomu tak vůbec není, ale zas začne fungovat ten můj vnitřní "program" s názvem "koho to zajímá" a odpovědi je konec. Proč teda ale píšu články na internet? Protože pak mají lidi možnost volby – když je to nezajímá, nepřečtou si to. Když je to bude nudit, nedočtou to, nebo si najdou jen to, co je opravdu zajímá.

Všechno tohle ale asi vychází z mého psychologického "poklesku" – to jsem si mimochodem nevymyslel, protože po oné nemoci v roce 2004 jsem musel jít na psychologické vyšetření z důvodu ověření funkcí mozku a tak. Oč se jedná? Jsem prý (no, nevím, jestli je tady to "prý" nutné, když je to lékařská zpráva) málo sebevědomý a tedy i moc skromný. Věřte mi ale – pracuju na tom smile_wink!

No, to by snad pro dnešek stačilo – už jsem toho řekl až dost a navíc je to už druhý příspěvek, který hovoří o mně v docela osobním duchu!

Reklamy

4 thoughts on “Proč píšu o počítačích a ne o sobě?

  1. Vladimír

    musim říct, že právě tvoje články o mobilech,letadlech a počítačích čtu rád…tak nebuď skromnej 🙂

  2. Martin

    Tušim, že se většina normálních soudných lidí shodne na tom, že čte tvoje články právě, že jsou od tebe. Jsou takové jaký jsi i ty. Skrze ně nám o sobě říkáš víc než si možná i připouštíš. A když je to někomu "málo", stejně záleží jen na tobě. Výrazně jsi mě onehdá překvapil tvojim článkem o tvých zdravotních trampotech a obdivuji s jakou "lehkostí" jsi schopen se poprat se všema těma okolnostma. Obdivuju odvahu s jakou jsi ochoten se podělit o kus sebe s celým světem. Možná to zní frázovitě, ale je to tak. Já dnes schopné, přítelské, minimálně uvažující a "normální" lidi ve svém okolí počítám na jednotlivce. Jsem rád, že si můžu užít kousek "jiného" života skrze blogy i jiných mě blízkých lidí. Dělá mě to bohatším a vesměs moudřejším. Mám tě v přátelech, protože si rád počtu od tebe, ať to bude cokoliv. Je čistě na každém, kolik toho o sobě chce sdělit světu. Můžu ti potvrdit, že se podobnou otázkou zabývám i já, a jsem to zase jen já, kdo si to musí rozhodnout.
    Blogy jsou osobní záležitost, jsou obrazem svého majitele. Blog je zápisník toho co si kdo chce zachovat a podělit se s tím i s ostatními. To, že je blog "tak individuální" a že když se podíváš na sebe a přijdou ti některé věci "vzdálené", neznamená, že musíš dohat všechno. Ty jsi ty, včetně tvojí individuality.
    Mám toho v hlavě tohle téma mnohem víc, ale asi bych naspal delší post než ty, takže zase někdy jindy :o))) jsem hroznej grafoman… ale stejně jak ty, sdělim toho ústně lidem asi tak 10tinu toho co jsem schopen jim sdělit.

  3. katerina

    hm zatim sem si precetla kazdy tvuj clanek, jelikoz te znam hodne dobre tak muzu rict ze skromny si a taky si moc neveris ale kdyz to tak vemu, tak si proste matej a jinej uz nebudes, v tomhle pripade jsem rada 🙂 a jeste neco nemen se! Bud sam sebou.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s