Film pro letecké masochisty – Taktický útok

takticky_utok Mí přátelé zřejmě zkouší, co vydržím, protože jinak si nedokážu vysvětlit, že mi po již zmiňované "skvělé" podívané s názvem Sky Fighters – Akce v oblacích naservírovali další snímek pro letecké labužníky. Tentokrát se jednalo o Taktický útok, který vyprávěl plytký příběh o amerických pilotech mých oblíbených stíhaček F-16. Dokonce ani herecké obsazení nebylo nelákavé – v hlavní roli se nám představil Terminátor T-1000 (Robert Patrick) a z dalších známých herců bych jmenoval… no… Dobře, tak tam byl jen jeden, každopádně bylo se nač těšit.

Příběh?

Příběh byl sice o ničem a s letectvím neměl (kromě faktu, že aktéři byli piloti) nic moc společného, leteckých bojů jsme si ale užili požehnaně. O co šlo? Začalo to v Iráku v roce 1991 – dva dobří přátelé, parťáci a piloti našli v bezletové zóně zatoulaný dopravní letoun, po krátkém intermezzu se druhý z dvojice pokusil letoun sestřelit, v čemž mu první zabránil tak, že parťáka sestřelil. Ten strávil pár let v iráckém vězení a nyní se vrací do služby – do akcí v bývalé Jugoslávii (pravděpodobně 1998), kde chce provinivšímu se kamarádovi zničit rodinu, štěstí – prostě celý život. Vše samozřejmě končí trapně přímočarým happyendem.

Co mě na filmu pobavilo/pohoršilo?

Předně mě překvapilo, že se film odehrává na maďarské letecké základně, kde působí američtí piloti a vydávají ji za svoji kdesi uprostřed bojů akce Spojenecká síla (Allied Force – 1998 – Bosna). Filmaři si v tomhle směru nedělali hlavu prostě s ničím – o americkou stíhačku na základně nezavadíte, maďarské MiGy-29 mají národní červeno-bílo-zelené insignie na křídlech i kormidlech, nicméně američtí borci hrají basketbal v hangárech, ve kterých za MiGy visí "Hvězdnaté prapory". Při každém záběru na základnu si tvůrci neopomenou divákovi nepustit zásadní a dramatický nízký průlet právě dvou devětadvacítek, jedna z nich se stylově oddělí… prostě letecký den v zeleno-červeném.

Tohle všechno byly ale prkotiny v porovnání s tím, co se děje v pozdějších okéncích filmu, respektive hned v prvním ostrém vzletu hlavního hrdiny. Popíšeme si situaci polopaticky – americký pilot nasedá do maďarského MiGu-29, vyleze po schůdcích a usedne do kokpitu. Prostřih – vidíme zavírající se kabinu izraelské F-16 (záběr z filmu Železný orel), následuje pojezd MiGu-29 k dráze, na dráhu dojede opět izraelská F-16, zapne přídavné spalování a odlepí se od země. Ve vzduchu vidíme opět záběry izraelské F-16, která letí nad jakousi pouští (zřejmě v Izraeli), má na sobě ale americké předávací znaky (když se letadla předávají, do příletu na místo určení mají insignie výrobce, tedy USA). Stíhačka má doprovázet dva přepravní vrtulníky Mi-8, na které zaútočí jacísi vojáci kalašnikovy (!!). Během deseti vteřin se z těchto dvou přepravních vrtulníků stanou postupně následující kombinace strojů – Mi-8 a bojový, protitankový a těžce pancéřovaný Mi-24 "Hind". Posléze tu máme dva Hindy a nakonec po přeletu opět dva Mi-8. Zlatý hřeb programu ale přichází až posléze – vrtulníky požádají o pomoc, F-16 s hlavním hrdinou zaútočí (předem samozřejmě vykoná významný manévr nad izraelskou pouští), plynule se transformuje do letounu Aero Vodochody, tedy do L-39 Albatrosu, který je ještě ke všemu neozbrojený. Nechci snad ani zmiňovat, že se chvílemi setkáváme i se záběry izraelského F-4 Phantom či taktéž izraelské verze francouzské Mirage, Kfirem. Opět prostřih na americkou F-16, která zničí nepřátelské hnízdo Stingerů, které ve filmu reprezentovaly obyčejné bazuky, protiletadlovými teplem naváděnými raketami AIM-9 Sidewinder (pravděpodobně ve verzi P, ale jistý si nejsem). Proběhne pár trapných, rádoby vojenských dialogů, letouny přistanou, pilot vystoupí z maďarského MiGu-29 a scéna končí…

Jen pro úplnost – fotografický výčet letadel, která jsou všechna dubléry F-16:

HungarianMig29 f-16 israel L39ZO-3
MiG-29 Fulcrum F-16 Fighting Falcon L-39 Albatros

f4 kfir
F-4 Phantom Kfir

Rozdíl mezi Mi-8 a Mi-14 Hind:

mi_8_1 mi24_01
Mi-8 Hip Mi-24 Hind

Stačilo? Mně ano!

Advertisements

Posted on 8.6.2008, in Kultura. Bookmark the permalink. komentářů 7.

  1. zdravím kolegu hnidopicha. film jsem sice neviděl, ale jsem si jistý, že bych rejpal úplně stejně 🙂

  2. Vladimír

    hehe, tak to je DOKONALEJ rozbor! V letecký technice se moc nevyznám, ale Mig od F16 poznám a taky mě to vždycky pobaví :-)))
    podobná situace je u pěchotních zbraní – ve scifi filmech hrajou M16 a FAMAS olepený plastama, aby vypadaly "futuristicky" a "bad guys" maji vždy kalašnikovy (obvykle čínské nebo rumunské kopie = jsou nejlevnější). navíc dost často s nima útočí když jsou zajištěný 🙂 a pak takový "taktický" vychytávky, jako míření zbraní do stropu, do dveří nejdřív strčit hlavu a až pak pistoli, případně natahovat zbraň až v akci těsně před výstřelem. O počtu ran u jednotlivých zbraní se ani nebudu zmiňovat – to nedodržuje ve filmu vůbec nikdo…

  3. to jsi mi, seržo, připomněl scénu ze Žhavých výstřelů, kterak Charlie Sheen likviduje tábor nepřátel a přes obraz jede počitadlo zabitých 🙂

  4. Vladimír

    nojo, ale Hot Shots jsou parodie, tam to je OK. oni ale tohle nerespektujou ani ve vážně míněných filmech….nejlepší je, když drobné herečce vrazí do ruky Desert Eagle…tu by to porazilo, kdyby střílela ostrejma (slepý nekopou), a ona z tý 8raný pistole vysmaží aspoň 15 ran 🙂

  5. v tomhle byl výbornej Matrix, tam se taky nesrali s nabíjením zbraní – viz notoricky známá scéna v hale 😀

  6. Právěže šílený je, že Žhavé výstřely byly opravdu parodie, ale filmy typu Sky Fighters nebo Taktický útok se jim tak nápadně blíží, že si divák klade otázku, zda to je, či není parodie. Uvědomělejší divák se přistihne u myšlenek typu: "Mají mě tvůrci filmu za totálního kreténa?" Bohužel…
     
    Vláďo: Se zbraněmi jsi to taky vystihl dobře, i když detailní znalosti nemám. V Hollywoodu se běžně ve filmech cheatuje stylem "gimme unlimited ammo" a následně "god mode" :-). Normálně si u filmů jen zakroutím hlavou a řeknu si: "V pohodě, tohle nikdo kromě pár znalců nepozná" (třeba v Železném orlu, kde se průběžně mění izraelská F-16 jak v rámci bloků, tak i verzí – chvíli jednomístná, chvíli dvoumístná, chvíli ozbrojená, chvíli neozbrojená, chvíli předávací letoun, chvíli block 5 s malými výškovkami, chvíli block 15 s velkými…), ale v Taktickém útoku si hlavu nelámali ani s verzí, ani s typem stroje, ani s jakoukoliv podobností, dokonce ani s letectvem, kamufláží či pozadím. Kdyby tímhle stylem natáčeli třeba Omahu v Zachraňte vojína Ryana, nikdo by po deseti vteřinách nevěděl, kde že to ten Hanks je – chvíli by měl zelenou uniformu, pak esesáckou, nakonec, aby se neřeklo, na hlavě talíř a v ruce francouzskou vlajku…

  7. Sdílím tvé znechucení, opravdu jsem neviděl film (Top Gun), ve kterém by produkce věděla o něco málo více o letadlech, než že se prodávají jako modely. Opravdu hezký rozbor, moc mne pobavil. 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: